| Genesis 21 |
| 9 | Viděla pak Sára, že syn Agar Egyptské, kteréhož porodila Abrahamovi, jest posměvač. |
| 10 | I řekla Abrahamovi: Vyvrz děvku tuto i syna jejího; neboť nebude dědicem syn děvky té s synem mým Izákem. |
| 11 | Ale Abraham velmi těžce nesl tu řeč, pro syna svého. |
| 12 | I řekl Bůh Abrahamovi: Nestěžuj sobě o dítěti a o děvce své; cožkoli řekla tobě Sára, povol řeči její, nebo v Izákovi nazváno bude tobě símě. |
| 13 | A však i syna děvky učiním v národ; nebo tvé símě jest. |
| 14 | Vstal tedy Abraham velmi ráno, a vzav chléb a láhvici vody, dal Agar a vložil na rameno její, a pustil ji od sebe i s dítětem. Kterážto odešla a chodila po poušti Bersabé. |
| 15 | A když nebylo vody v láhvici, povrhla dítě pod jedním stromem. |
| 16 | A odšedši, sedla naproti tak daleko, jako by mohl z lučiště dostřeliti; nebo pravila: Nebudu se dívati na smrt dítěte. Seděla tedy naproti, a pozdvihši hlasu svého, plakala. |
| 17 | I uslyšel Bůh hlas dítěte; a anděl Boží s nebe zavolal na Agar, a řekl jí: Coť jest, Agar? Neboj se; nebo Bůh uslyšel hlas dítěte z místa, na kterémž jest. |
| 18 | Vstaň, vezmi dítě, a ujmi je rukou svou; nebo v národ veliký učiním je. |
| 19 | A otevřel Bůh oči její, aby uzřela studnici vody. I šla a naplnila láhvici vodou, a napojila dítě. |
| 20 | A Bůh byl s dítětem, kteréžto zrostlo a bydlilo na poušti, a byl z něho střelec. |
| 21 | Bydlil pak na poušti Fáran; i vzala mu matka jeho ženu z země Egyptské. |
| 22 | Stalo se pak toho času, že mluvil Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, k Abrahamovi těmito slovy: Bůh s tebou jest ve všech věcech, kteréž ty činíš. |
| 23 | Protož nyní, přisáhni mi teď skrze Boha: Toto ať se stane, jestliže mi sklamáš, neb synu mému, aneb vnuku mému; vedlé milosrdenství, kteréž jsem já učinil s tebou, i ty že učiníš se mnou a s zemí, v níž jsi byl pohostinu. |
| 24 | I řekl Abraham: A já přisáhnu. |