Bible kralická 1613

Přísloví 3
1  Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
2  Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.
3  Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
4  A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
5  Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
6  Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.
7  Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8  Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
9  Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
10  A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
11  Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
12  Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
13  Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.
14  Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
15  Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.
16  Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
17  Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
18  Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
19  Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
20  Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21  Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.
22  I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
23  Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
24  Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.
25  Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
26  Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
27  Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.
28  Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.
29  Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.
30  Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.
31  Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.
32  Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.
33  Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:
34  Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.
35  Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.