Bible kralická 1613

Přísloví 5
Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.
Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
10  Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
11  I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
12  A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
13  A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
14  O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
15  Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
16  Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
17  Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
18  Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
19  Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
20  Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
21  Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
22  Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
23  Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.